Otevřená komunikace je základem zdravé firemní kultury, realita v Česku je ale často jiná. Téměř polovina zaměstnanců občas „upravuje pravdu“, nejčastěji kvůli snaze vyhnout se konfliktům. Barometr zaměstnanců od Up Benefity ukazuje, že interní komunikace má stále rezervy.
Špatná atmosféra spolehlivě zabíjí komunikaci
Průzkum mezi více než 1 000 zaměstnanci z celé České republiky ukazuje jasnou souvislost mezi otevřeností komunikace a celkovou atmosférou na pracovišti. Tam, kde lidé necítí dostatek bezpečí a důvěry, začínají informace častěji filtrovat a neříkat napřímo.
Otevřená interní komunikace úzce souvisí s kvalitou pracovních vztahů i celkovou atmosférou ve firmě. Jakmile se vztahy zhoršují, odráží se to i v komunikaci, která může dále narušovat důvěru mezi zaměstnanci i směrem k vedení.
Mlčeti zlato? Kritiku raději probíráme s kolegy u kávovaru
Podobně jako v případě zamlčování pravdy jsou čeští zaměstnanci opatrní také v momentech, kdy mají svému nadřízenému předat kritickou zpětnou vazbu. Přímo do očí ji šéfovi řekne pouhá polovina lidí (51 %). U žen a mladých pracovníků do 35 let věku je tento podíl dokonce ještě nižší.
Kam se tedy upřímný názor ztrácí? Celých 17 % zaměstnanců kritiku raději probere pouze neoficiálně s kolegy a dalších 16 % si ji nechá kompletně pro sebe. Desetina lidí pak volí raději anonymní formu.
Důvody pro tohle „komunikační ticho“ jsou alarmující: téměř 3 z 10 zaměstnanců mají špatnou zkušenost z minulosti, kdy se upřímnost obrátila proti nim. Stejný počet lidí pak trpí skepticismem: nevěří, že by jejich zpětná vazba mohla ve firmě reálně něco změnit. Významnou roli hrají také obavy z finančních či vztahových následků.
Šeptanda místo oficiálních zpráv
Nedůvěra a opatrnost ale nepanují jen směrem zdola nahoru. Zaměstnanci mají vážné pochybnosti také o transparentnosti samotného vedení. V případě výrazných problémů, které mají dopad na zaměstnance, se oficiální cestou dozví informace zhruba dvě třetiny lidí. Zbytek je odkázán na neformální kanály, interní chaty nebo informace zvenčí. Více než desetina zaměstnanců se o takových situacích nedozví vůbec.
Ještě výraznější je vnímání komunikace ohledně hospodářské situace firem. Část zaměstnanců má pocit, že informace jsou vybírány selektivně, další skupina vnímá, že některé podstatné skutečnosti zůstávají zamlčené. Jen menšina zaměstnanců má pocit, že má o dění ve firmě skutečně kompletní přehled.
Jak prolomit komunikační bariéru?
Budování prostředí důvěry, kde nikdo není trestán za svůj otevřený názor, je běh na dlouhou trať. Vedení firem však může komunikaci výrazně pomoci zavedením moderních a přístupných nástrojů.
Ukázkovým příkladem je digitální platforma Můj Up a nástroje řešení VERSO. Zaměstnavatelům se u nich osvědčuje poskytnutí pestré škály komunikačních kanálů. Díky tomu si každý zaměstnanec, ať už jde o introverta, mladého specialistu nebo zkušeného matadora, může najít přesně takovou formu předání pochvaly či kritiky, ve které se cítí bezpečně a komfortně. Transparentní a moderní technologie jsou totiž prvním krokem k tomu, aby se pravda na pracovišti už nemusela „upravovat“.
Chcete vědět, jak otevřená komunikace a důvěra ovlivňují chování zaměstnanců v praxi? Stáhněte si kompletní výsledky průzkumu a podívejte se, jak to dnes ve firmách opravdu funguje.
